Zájmena v němčině

Zájmena - Die Pronomen

Zájmena nahrazují nebo doprovázejí podstatná jména v německém jazyce.

Např.
Nahrazení: Andrea liest ein Buch.Sie liest ein Buch.
Doprovázení: Martin wäscht sich. Die Post liegt in dieser Richtung. Welche Farbe hat die Blume?

Podle významu a použití se rozdělují zájmena v němčině do následujících skupin:

• Osobní zájmena - Personalpronomen
• Zvratná zájmena - Reflexivpronomen
• Přivlastňovací zájmena - Possessivpronomen
• Vztažná zájmena - Relativpronomen
• Ukazovací zájmena - Demonstrativpronomen
• Tázací zájmena - Interrogativpronomen
• Neurčitá zájmena - Indefinitpronomen

Osobní zájmena v němčině - Personalpronomen

- osobní zájmena se skloňují podle příslušného pádu, ve kterém stálo nahrazené podstatné jméno
- zatímco v češtině jedné a více osobám vykáme, v němčině jedné a více osobám onikáme, a to pomocí 3. osoby plurálu
- 2. osoba plurálu se užívá pro více osob, jimž tykáme

Skloňování osobních zájmen

Jednotné číslo

Množné číslo

Např.
1. pád: Wie alt bist du? – Kolik ti je let?
2. pád: … se jíž skoro nepoužívá
3. pád: Wie geht es dir? – Ja se ti daří / Jak se máš?
4. pád: Ich kenne euch nicht! – Neznám vás.

Zvratná zájmena v němčině - Reflexivpronomen

Zvratná zájmena tvoří ve větě podmět, který se vztahuje na stejnou osobu nebo věc jako předmět (subjekt) věty. Zvratná zájmena se vyskytují pouze ve 3. a 4. pádu.

Skloňování zvratných zájmen

Jednotné číslo

Množné číslo

Pomocí otázky lze zjistit příslušný pád:

3. pád – dativ – Komu, co?
4. pád – akusativ – Koho, co?

Např.
Ich wasche mir die Füße. – Myji si nohy.
Wem wasche ich die Füße? Komu, čemu myji nohy? - sobě

Jedná se tedy o 3. pád (dativ). Správné zvratné zájmeno je tedy mir.
- v češtině se používá většinou si

Ich freue mich auf Weihnachten? – Těším se na Vánoce.
Auf wen freue ich mich? Na koho, co se těším? – Na Vánoce

Jedná se tedy o 4. pád (akusativ). Správné zvratné zájmeno je tedy mich
- v češtině se používá většinou se

Přivlastňovací zájmena v němčině - Possessivpronomen

Přivlastňovacím zájmenem se určí, komu co patří. Majitel může být mužského, ženského nebo středního rodu.

- česká zájmena svůj, svá, své se v němčině vyjadřují pomocí přivlastňovacích zájmen příslušné osoby (např. Sie erfüllt ihren Plan. = Plní svůj plán.)
- přídavná jména stojící po přivlastňovacím zájmenu se skloňují jako po členu neurčitém
- samostatné přivlastňovací zájmeno se skloňuje obdobně jako člen určitý

Skloňování přivlastňovacích zájmen

- přivlastňovací zájmena před předmětem věty se v jednotném čísle skloňují obdobně jako neurčitý člen a v množném čísle jako určitý člen

Např.
1. pád - Das ist mein Buch. – To je má kniha
2. pád – Wessen Stift ist das? – Das ist meiner. – To je má (tužka)
3. pád – Hilfst du deinem Bruder (3. pád) mit seinen (4. pád) Hausaufgaben? – Pomáháš svému bratrovi s jeho domácími úkoly?
4. pád – Kannst du mir dein Auto leihen? – Můžeš mi půjčit tvé auto?

Vztažná zájmena v němčině - Relativpronomen

Vztažné zájmeno se skloňuje podle rodu (mužský, ženský, střední) a čísla (jednotné, množné) slova, na které se vztahuje.

Např.
Ist das der Junge, den du gestern gesehen hast? – Je to ten kluk, kterého jsi včera viděl?
Die Frau, die dort steht, ist meine Lehrerin. – Ta paní, která tam stojí, je moje učitelka.
Siehst die Frau dort, deren rechte Hand in Gips ist. – Vidíš tu paní, jejíž pravá ruka je v sádře?

Skloňování vztažných zájmen: der - die – das - die

der - který; die – která; das - které; die - kteří

Skloňování vztažných zájmen: dieser - welcher

dieser - tento; welcher - který, jaký

Ukazovací zájmena v němčině - Demonstrativpronomen

Ukazovací zájmena se používají na zdůraznění již známé, nebo obzvláště důležité osoby či věci. Při výslovnosti se ukazovací zájmena silně zdůrazňují.

Např.
Wenn ich den erwische! – Jen když ho dostanu!
An dieser Stelle lag meine goldene Uhr! – Na tomto místě ležely mé zlaté hodinky
Derjenige, der den Diebstahl gesehen hat, soll sich melden. – Ať se ozve ten, kdo viděl krádež.
Es war bestimmt derselbe, der auch deinen Ring gestohlen hat. – Byl to určitě ten samý, co ti ukradl prsten.

Skloňování ukazovacích zájmen: der - die – das

der - ten; die - ta; das - to

Skloňování ukazovacích zájmen: dieser - diese – dieses - jener - jene – jenes

dieser - tento; diese - tato; dieses - toto; jener - onen; jene - ona; jenes - ono
– skloňují se jako člen určitý

Skloňování ukazovacích zájmen: derjenige - diejenige – dasjenige - derselbe - dieselbe – dasselbe

derjenige - ten, který; diejenige - ta, která; dasjenige - to, které; derselbe - týž, tentýž; dieselbe - tatáž; dasselbe - totéž

Skloňování ukazovacích zájmen: solcher - solche – solches

solcher - takový; solche - taková; solches - takové
– skloňují se jako člen určitý, resp. jako přídavné jméno bez členu

Např.
Martin trat mit solcher Kraft gegen die Tür, dass diese aufging. – Martin kopl s takovou silou do dveří, že se otevřely. Einen solchen Sturm hab ich noch nicht gesehen. – Takovou bouři jsem ještě neviděl.

Ukazovací zájmena selbst, selber - sám – neskloňují se

Tázací zájmena v němčině - Interrogativpronomen

Tázací zájmena se dotazují po osobě, věci nebo abstraktním pojmu.

• wer – kdo
• wessen – koho, čeho
• wem – komu, co
• wen – koho, co
• was – co
• was für ein, was für eine, was für ein - jaký, jaká, jaké
• welcher, welche, welches - který, která, které

Např.
Wer war das? – Kdo to byl?
Wessen Heft ist das? – Cí kniha to je?
Wem verdanken wir dieses Chaos? – Komu vděčíme za tento zmatek?
Wen besuchen wir heute? – Koho dnes navštívíme?
Welche Note bekomme ich? – Jakou známku dostanu?
Was für einen Wagen hat dein Vater? – Jaký vůz má tvůj táta?

Neurčitá zájmena v němčině - Indefinitpronomen

Neurčitá zájmena nahrazují blíže neznámou nebo popsanou osobu či věc (např. irgendein, jemand, etwas). Některé se vztahují na blíže neurčené množství nebo na celé skupiny živočichů, věcí atd. (např. manche, einige, alle).
Další neurčitá zájmena zase naznačují částečné množství, nebo omezené množství (např. ein bisschen, ein paar)

• all, alle – všechen, veškerý, všechna
• allesamt – všichni vespolek
• ander-(andere) - druhý, jiný
• beide - oba
• einer –nějaký
• einige, etliche - někteří, několik
• ein bisschen, ein wenig, ein paar – trochu
• etwas, irgendetwas - něco
• irgendein - nějaký, jakýkoliv
• irgendwelche - některé
• irgendwas, irgendwer – něco, někdo
• jeder, -e, -es, jeglicher – každý, kdejaký, kdokoli
• jedermann – každý, kdekdo
• jemand, irgendjemand – někdo, kdosi
• kein - žádný
• man – člověk
• mancher, -e, -es – mnohý, některý
• mehrere - více, několik
• meinesgleichen – jako já, mně rovný
• nichts - nic
• niemand - nikdo
• sämtlich - všichni
• wenige - málokteří, málo

Skloňování neurčitých zájmen - jemand - niemand - jedermann - jemand anderer