Příslovce v němčině

Příslovce popisují způsob, jakým se odehrává určitý jev. Příslovci lze vyjádřit místo, směr, čas, způsob i příčina.

Příslovce se v němčině neskloňují.

Použití příslovcí v němčině

Příslovce určují jiná slova jako např. slovesa, podstatná jména, přídavná jména a příslovce. Mohou se také vztahovat na celý význam věty. Existuje řada různých použití příslovcí v němčině.

Např.: Místa: Wir sind dorthin gefahren. - Jeli jsme tam.
Času: Wir sind gestern gefahren. - Jeli jsme včera.
Způsobu: Wir sind anders gefahren. - Jeli jsme jinak.

Das Buch ist/bleibt dort. - Kniha je/zůstane tam.
Wir haben den Weg hierher beinahe nicht gefunden. - Málem jsme sem nenašli cestu.

Dies ist ein besonders interessantes Buch. - To je obzvláště zajímavá kniha.
Wir werden euch sehr bald besuchen. - Navštívíme vás velice brzy.

Ich kann euch leider nicht bei den Aufgaben helfen. - Bohužel vám nemohu pomoci s těmi úkoly.

Wo steht dein Wagen? - Kde stojí tvé auto?
Wann kommt ihr zurück? - Kdy se vrátíte?

Stupňování příslovcí

Většina příslovcí se stupňuje pravidelně podobně jako přídavná jména. Existuje však opět několik výjimek, které se stupňují nepravidelně.

Pravidelné stupňování

Pravidelné stupňování příslovcí je podobné jako u přídavných jmen. U druhého stupně se přidává přípona -er, u třetího stupně předložka am a přípona (e)sten
U jednoslabičných příslovcí dochází k přehlasování samohlásky.

Nepravidelné stupňování

Některé příslovce mají ještě tvar superlativu s koncovkou -stens resp. -st
Např.:
-st - baldigst, höflichst, freundlichst, längst, weitgehendst
-stens - bestens, höchstens, meistens, mindestens, schnellstens, wärmstens

Druhy přísluvců

Podle funkce a významu se rozdělují přísluvce do různých skupin.

• Příslovce místa, směru
• Příslovce času
• Příslovce způsobu
• Příslovce příčiny
• Tázací příslovce
• Vztažná příslovce

Příslovce místa, směru

Příslovce místa nebo směru popisují místo, polohu nebo směr.
Na příslovce místa se ptáme otázkou kde? a na příslovce pohybu otázkou kam?

Příslovce hin a her mohou být i odlučitelnou příponou slovesa. hin označuje přitom směr od mluvčího a her směr k mluvčímu.

Např.:
Komm bitte her. - Pojď prosím sem.
Sie schaute nicht hin. - Nedívala se tam.

Příslovce času

Příslovce času udávají, v jakém čase se odehrávají děje nebo události.

Příslovce způsobu

Příslovce způsobu označují způsob (kvalitu) nebo rozsah (počet a intenzitu). Další příslovce způsobu ještě vyjadřují rozšíření nebo omezení.

Příslovce příčiny

Příslovce příčiny slouží k vyjádření příčiny, podmínky, následku a účelu.

Tázací příslovce

Tázací příslovce zahajují otázky. Píší se vždy na začátek věty.

Např.:
Wo steht dein Wagen? - Kde stojí tvé auto?
Wann kommt ihr zurück? - Kdy se vratíte?
Wie hast du das repariert? - Jak jsi to opravil?
Weshalb kommst du zu spät? - Proč přicházíš pozdě?

Vztažná příslovce

Vztažná příslovce vyjadřují různé vztahy mezi hlavní a vedlejší větou.

Např.:
Wir haben kein Auto, deshalb kommen wir mit dem Zug. - Nemáme auto, proto přijedeme vlakem.
Jemand sollte mir helfen - ich werde sonst mit der Arbeit nicht fertig. - Někdo by mi měl pomoci - jinak nestihnu dodělat práci.