Imperativem se vyjadřuje příkaz nebo rozkaz. Rozkazovacím způsobem osobně oslovujeme jednu nebo více osob. Tvoří se tedy pro 2. osobu jednotného čísla (du), 2. osobu množného čísla (ihr) a při vykání pro 3. osobu množného čísla (Sie).
Při vykání (Sie) se tvoří rozkazovací způsob pomocí infinitiva slovesa. Osobní zájmeno "Sie" se píše až za sloveso.
Např.:
Gehen Sie! - Běžte!
Rozkazovací způsob ve 2. osobě množného čísla tvoříme pravidelně časovaným slovesem (2. os. m.č.) a vynecháním osobního zájmena.
Např.:
Geht! - Běžte!
Rozkazovací způsob ve 2. osobě jednotného čísla tvoříme ze slovesného kmene. Osobní zájmeno se přitom vynechává.
Např.:
Geh! - Běž.
U sloves s odlučitelnou předponou se tato dává až na konec věty: Ruf mich an!
| Zvláštnosti | Příklad |
|---|---|
| Změna slovesného kmenu z e na i/ie platí i pro imperativ. U změny slovesného kmene se nikdy nepřipojuje koncovka e. |
Lies! (lesen - ich lese, du liest) (ne: Liese! nebo Les!) |
| U sloves s kmenem končícím na -t nebo -d se přidává koncovka -e. | Spende! (ne: Spend!) |
| U sloves s kmenem končícím na souhlásku + m/n se přidává koncovka -e. To však neplatí, pokud je souhláskou m, n, l, r nebo h (ale ne ch). |
Atme! / Zeichne! ale: Schwimm!, Lern! |
| Pokud končí sloveso na ein/ern, přidává se koncovka -e. | Feiere! |
Vedle imperativu lze použít ještě jiné způsoby na vyjádření rozkazu:
Novinky
Levné a rychlé překlady do němčiny od agentury Překlady Ihned.
Precizní překlady do němčiny za skvělé ceny od Mojeněmčina.cz
Nejčtenější testy